V úterý 23. ledna se konala první debata mezi Milošem Zemanem a Jiřím Drahošem, kandidáty na post prezidenta ČR. Tato "debata" byla pro mě v mnoha ohledech dost nepříjemným překvapením. A proto přicházím s osobní analýzou.
Debata, která tematicky ničím nepřekvapila.
Prvním velkým zklamáním pro mě osobně byla témata, která se během debaty řešila. Přijde mi, že v rámci velmi omezeného časového prostoru, jímž oba kandidáti disponovali, nebylo zrovna nejšťastnější volbou trávit čas diskusemi o pozici vůči protikuřáckému zákonu. Stejně tak neustálé omílání Babišovy vlády nebo zdanění církevních restitucí, na které všichni už velmi dobře známe postoje obou kandidátů, mi přišlo celkem zbytečné. Naopak témata typu životní prostředí nebo chudoba pracujících lidí v zemi s nejnižší nezaměstnaností EU v debatě naprosto chyběla. Asi je důležitější pořád dokola řešit, jestli si v hospodě můžeme zapálit cigaretu, než to, že lidé, kteří poctivě pracují, často žijí v prekérních situacích na hranici chudoby. Má snad český divák radši poslouchat pořád dokola to samé, aby si to lépe zapamatoval? Nemyslím si, že to je potřeba.
Debata, nebo spíš přehlídka hrubosti a nedostatku respektu?
Moderátor debaty Karel Voříšek (který mimochodem tuto estrádu jen stěží zvládal kočírovat) publiku několikrát zdůraznil, aby respektovalo oba kandidáty. Toto zbožné přání se však ani trochu nevyplnilo a debata se zvrhla spíš v jakousi hromadnou frašku, neustále přerušovanou hvízdáním. Debatní kultura jako by úplně přestala existovat. Ano, vážení, nebojím se to říct - během tohoto večera jsme většinou neslyšeli myšlenky kandidátů, ale neslušné reakce publika. Miloš Zeman v debatě nepřekvapil - spoustou aproximativních či nepravdivých informací a útoky na svého soupeře. Drahoše sice kritizoval za opakování naučených frází, sám se ale dokázal vytasit leda s bonmotem adresovaným paní Merkelové o pozvání na oběd (který už mimochodem zazněl minimálně v rozhovoru na TV Nova). A Jiří Drahoš ? Byl podle mě až příliš často v defenzivě a nedokázal se moc dostat přes "obrannou fázi", nebo přes reakce typu nejlepší obrana je útok. Jinými slovy, ti co čekali konstruktivní diskuzi, kde se budou konfrontovat myšlenky, se nedočkali.
Volební kalkul a rektální alpinismus.
Zato jsme se ale dočkali dokonalé přehlídky rektálního alpinismu, a to od obou kandidátů, kteří se snad nechali volně inspirovat čechomorskými Proměnami a udělali by snad vše pro získání hlasů voličů. A to mě osobně překvapilo u Jiřího Drahoše, který se bohužel (aspoň z mého úhlu pohledu) velmi nešťastně vyjádřil o svém postoji k migraci. U kandidáta, který se považuje za liberální opozici vůči současnému prezidentovi, mi přijde při nejmenším nešťastné prohlášení, že mají oba kandidáti na migraci "alespoň v něčem, velmi podobný názor". Tuhle deklaraci si můžu interpretovat dvěma způsoby, z nichž se mi ani jeden vůbec nezamlouvá. Pokud Jiří Drahoš svůj výrok myslel opravdu vážně, tak bych ho musel označit, stejně jako současnou hlavu státu, za netolerantního xenofoba. Druhou možnou interpretací, ke které se přikláním, je znechucující rektální alpinismus, ke kterému se J. Drahoš přiklonil ve snaze přilákat voliče. A to je šokující. A nejvíc šokující na tom je, že česká společnost došla do stádia, kdy už to skoro nikomu alarmující nepřijde. Drahošova zdánlivá názorová pevnost se v mých očích strašlivě otřásla v základech. Doufám, že nebude dál takto pokračovat ve volebním kalkulu. Ve zbytku debaty si jako nováček vedl solidně, nicméně snížení se na tuto úroveň mi přijde opravdu šokující. Snad si nakonec neřeknu "Tak co s vámi, chlapče? No nepotěšil jste mě, ani já vás nepotěším"...